Osová Bítýška

Do Osové Bítýšky jsme jeli v pátek 20.4.2007. Někteří už v 15:44 autobusem, jiní autem.Jely dvě auta, první Pavla Burdy a druhé otce Tomáše Cahy, který jel s námi na soustředění biřmovanců. Myslel jsem si, že tam budou jen biřmovanci z Třeště, ale byli tam i biřmovanci ze Zbraslavi. Zprvu mě to vyvedlo z míry a byl jsem překvapen, ale to už se stává.

S otcem Tomášem jsme jeli až po mši svaté. Přijely jsme do Osové Bítýšky, kde na nás čekala večeře. Najedli jsme se a potom jsme se seznámili se Zbraslavskými. Přesunuli jsme se do sálu a hráli jsme hru zelenou kartu. Tato hra spočívá v tom, že každý dostane dotazník, kde vyplní dané informace. Najde si k sobě partnera/ku a naučí se její/jeho dotazník nazpaměť. Za každou dobrou odpověď dostane každý bod.

Po této hře jsme se rozdělili na Zbraslav a Třešť. Třešť zůstala v sále a Zbraslav měla sraz venku.V sále jsme hráli hru Otoč deku. Tato hra spočívala v tom, že jsme všichni stály na dece a měly jsme ji otočit, aniž by jsme se dotkly podlahy mimo deku!! Když v tom zhasly světla, po chvíli k nám do sálu přišel člověk v celém gumovém a oznámil, že bouchl Temelín. Sešlo se do sklepa (protiatomový kryt), Kde jsme hovořili mezi sebou a po chvíli se ozval robot a dával nám otázky a úkoly. Tato hra potom skončila adorací. Pak jsme se šli umyt a spát.

Druhý den jsme pracovali na faře. Upravovali jsme trávník tak, aby v něm nebyly kameny, zalévaly stromky čerstvě vysazené a připravovalo se na večer dřevo na oheň. Po oběde jsme měli odpočinek a po odpočinku byly přednášky. Večer byl táborák, kde jsme si opékaly buřty.Kolem desáté večer jsme se rozdělily na Zbraslav a Třešť. Zbraslav šla do sálu a my jsme šly ven někam na mýtinu, kde jsme hrály na Čarodějnické uzemí. Tato hra spočívá v tom se dostat přes uzemí čarodějnice, aniž by čarodějnice si všimla nějakého pohybu. Jinak by sfoukla svíčku života. A pokud tu svíčku sfoukla, tak musel se někdo obětovat a jit mu na začátek zapálit. Cílem hry bylo dostat se do kruhu, který ukončil pouť uzemím Čarodějnic. Po hře se šlo na faru spát.

Třetí den se šlo ráno do kostela (kdo chtěl, protože někteří šli večer v Třešti). Před odjezdem jsme uklidili pokoje. Po obědě se jelo domů.

PŘESPOLNÍ OLYMPIJSKÉ HRY

Jak jistě všichni víme, že se v sobotu 23.9.2006 od osmi hodin ráno proběhly PPOH v Kněžicích! Také víme, že v této olympiádě dochází srovnání sil všech farností z kraje Vysočina, které přijedou!!

Tento rok se zúčastnily tyto farnosti:

Domácí Kněžice, Luka nad Jihlavou, Růžená, Dačice, Rokytnice, Havlíčkův Brod a samozdřej mně Třešť. Letos bylo devět disciplín.

V první disciplíně byly kuličky ve kterých jsme se umístily na třetím místě (ze šesti týmů).Pak následovala biblická soutěž kterou jsme vyhrály (z pěti týmů). Třetí disciplínou byla štafeta kde jsme by čtvrtí (ze šesti). Čtvrtou disciplínou byl petangue kde jsme se umístily na posledním místě (šestí). Nohejbale jsme byli také poslední (ze čtyř). V badmintonu jsme se umístily na třetím místě (ze čtyř týmů). V kubbu Jsme se umístily na čtvrtém místě (z pěti). A ve volejbale jsme obhájily jako v loni poslední (čtvrté) místo. Ale o největší překvapení se postaraly naše dvě reprezentantky Veronika Matysová ve čtyřboji mladších dívek druhým místem a Maruška Kapounova která získala ve stejné disciplíně třetí místo za starší dívky!!!!

V celkovém hodnocením vyhrála putovní pohár Farnost Kněžice, druhá byla farnost Rokytnice, třetí farnost Dačice, na čtvrtém místě Farnost Růžená, na pátém Farnost Třešť , na šestém Farnost Havlíčkův Brod a na sedmém Farnost Luka nad Jihlavou.

Jak jistě víme: ,,Není nutno vyhrát, ale zúčastnit se!!“ Ani nevím kdo tuto větu prones první, ale měl pravdu. Já neznám člověka z naší farnosti kdo se tohoto hesla nedrží!!!!!!!! Pokud někoho takového znáte, který se snaží být ve všem první, musí vždy vyhrávat, myslí si že je nejlepší a že na něj nikdo nemá! Tak takoví člověk když prohraje je naštvaní, nevrlí na ostatní účastníky olympiády a pak celá olympiáda stojí za zlámanou grešli, Protože ten duch toho týmu (družstva) se rozpadne a panuje tam zlost na ostatní, protože mohl podat lepší výsledky, výkon a on to neudělal, pak ten člověk je smutní a to by být správně nemělo!! Já neříkám že když se jede tak se pomýšlí na první místo! Jenže s umístěním, kterého se dosáhlo stojí za to! I když se prohraje bere se s úsměvem na rtech!

Vadí mně na této olympiádě, že jsou malé účasti ze všech farností také z naší farnosti nás bylo jenom 15 lidí. A to je podle mě na zamyšlení, proč nás jezdí tak málo? To kvůli těm soutěžím které tam jsou? Nebo proto, že se nám nechce jet si zasoutěžit, srovnat si své síly s jinými farnostmi. To vás baví sedět doma a koukat na televizi nebo u počítače? Nebylo by lepší, kdyby se jeden den měl věnovat sportu za farnost? Zamysleme se nad těmito otázkami!!!!